• O nás
    • Cibela v médiích
    • Dokumenty
    • Kdo jsme
    • Přehled umístěných zvířat
    • Spolupráce
  • Podpořte nás
    • Jak nás můžete podpořit
  • Odkazy
  • Kontakt

Cibela z.s.

snažíme se pomáhat

Vzpomínáme
  • Novinky
  • KOČKY K ADOPCI
  • OSTATNÍ K ADOPCI
  • Našli domov
  • V nových domovech
  • Vzpomínáme
  • Kauzy
  • Akce
  • Zajímavosti
  • Původní web
Facebook Cibela o.s.
Pes v nouzi
PESWEB
JOSERA
Běhejme a pomáhejme útulkům

Vzpomínáme

Lena v novém domově

  • Vytisknout
  • E-mail

10. 2. 2015

Dobrý večer,
zasílám pár fotografií Vaší bývalé svěřenkyně Leny. Je to dračice, ještě se stále učíme, protože je zbrklá a u všeho musí být, nic jí neuteče a všechno musí ochutnat. Na návštěvě u pana doktora Krále ze Studené se ovšem chovala ukázkově, kastraci máme domluvenou na září, dokonce pan doktor zná i nové majitele její matky a prý nám Lena už maminku přerostla, jen je štíhlejší. Jinak je to zlatíčko, manžel jezdí na celý týden pryč a jakmile se vrátí, tak ho vítá s takovou radostí, že se i počůrá. S velkou radostí vítá i návštěvy a každého si hned získá. Jinak už zvládá i hygienu, občas to nestihneme, ale to se podá časem, nejsou jí už ani cizí povely jako sedni, ke mně, dej pac a sama si po procházce řekne o utření paciček. S kočkami to zvládá, ale jsou starší a ona je na ně moc hravá, takže taky někdy nějakou tu ránu packou schytá. Za to pak na oplátku rozkouše paničce bačkory =)
Přejeme krásný večer Eva Trojánková a Lena.

předchozí  strana 1/2  další

Benda v novém domově

  • Vytisknout
  • E-mail

26. 5. 2020

Když já ty vandry tak miluju... Váš bývalý svěřenec Benny Gooddog (Benda)

předchozí  strana 1/2  další

29. 5. 2019

Dobrý den,
posílám fotky a nějaké to povídání, jak se Benny u nás zabydlel a jak se má. A myslím, že bude lepší, když to řekne sám ze sebe.
"Ahoj, tak už jsou to tři týdny, co si mě panička s dědou odvedli od Vás z Cibely. V novém domově na mě čekal pelíšek, no trochu menší, než bych potřeboval, ale dobrý, s trochou skromnosti jsem se do něj vešel... Ale hlavně jsem dostal míček. Pískací a skákací a blikací... No prostě úplně nejlepší na světě. Ten byl tak úžasnej, že jsem s ním šel i spát. Večer jsem byl tak unavenej a plném dojmů, že když se panička uložila do pelíšku, ani jsem neprotestoval a spal celou noc.
Zato druhý den jsem utrpěl lehký šok. Normálně se nám do bytu vloupal cizí chlap... No to neměl dělat. Začal jsem tak štěkat, že zase zmizel za dveře. Ale já jsem nepřestal, dokud nepřišla panička. Otevřela dveře a za nimi pořád stál ten člověk. Tak jsem se do něj pustil znovu. Normálně bych ho zahnal. Ale panička mi to nedovolila. Jenže pak přišla ta zrada... Panička toho člověka normálně pustila dovnitř a mě držela, abych na něj nemohl. No a pak ten člověk vytáhl odněkud dobrotu. Kdyby to býval udělal hned, mohli jsme si tohle divadlo ušetřit. No a pak už jsem to pochopil. Ten člověk je Láďa. Nejhodnější člen smečky. Normálně si se mnou povídá jako se sobě rovným.... A protože to je muzikant, dal mi umělecké jméno. Benny Gooddog. Prý podle jazzového hudebníka Bennyho Goodmana.
Pak o víkendu to přišlo. Panička mě naložila do auta a jeli jsme. Hrozně dlouho... Když jsme konečně vystoupili, byli jsme u nějakých lidí někde v Novohradských horách. Já bych to nepoznal, ale panička to říkala, tak to asi bude pravda. Byla tam veliká zahrada a fenka jménem Auri. A pak se tam ještě objevil jeden pejsek. Ale ten ani nevím jak se jmenoval. Zato na rozdíl od protivné Auri sním byla ohromná legrace. Druhý den jsme vyrazili na tůru. Bylo nás jak říkali pět z ymcy a pes. Takže šestičlenná smečka. Po několika kilometrech ostatní členové smečky přemluvili paničku, ať mě zkusí pustit z vodítka. Moc se jí nechtělo. Ale nakonec to přece udělala. A já k její radosti se hezky držel u smečky. No uznejte, přece je pořád lepší jistota pamlsků v kapse paničky, než nějaký zajíc, kterého stejně nedohonim. No ne? No nachodili jsme ten den kilometrů... Prý skoro dvacet, ale já minimálně pětkrát tolik ... Večer jsem kromě granulí dostal plný talíř špaget s omáčkou. Jé.... To byla dobrota..... Já ty vandry prostě miluju... Večer se sedělo a hrálo a zpívalo. Tak se to hezky poslouchalo, až jsem u paničky v náručí usnul jak špalek.... Druhý den jsme pokračovali v túře. Tentokrát jsem byl ale už chytřejší. Když si smečka sedla k odpočinku, lehl jsem si taky, žádné lítání okolo. Kdo ví, kolik kiláku zase půjdeme, je třeba rozložit a šetřit síly.... Jo a na to nesmím zapomenout. Dostal jsem vandráckou přezdívku, heč. Říkají mi Fenek . Hádejte proč.... Vrátili jsme se v neděli špinaví, se smůlou v kožichu, unavení ale šťastní. Od té doby mě už panička venku na vsi nechává na volno. Ale nezapomíná čas od času zašustit pytlíčkem s mlskami. To je neodolatelný zvuk.... Pro ten bych dělal i kotrmelce....
No a poslední výrazný zážitek byl včera. Šli jsme prý demonstrovat na náměstí. No byla to teda pěkná nuda. Nechápu, co na tom ta panička a ostatní dvounožci měli. Pořád tleskali a něco vykřikovali... Já tomu vůbec nerozuměl. Bylo tam ale i pár jiných pejsků, ale buď mě k nim nepustila panička, nebo naopak nesměli oni se mě. Alespoň, že tam byl ten malý člověk. S ním byla alespoň normální řeč....
Tak to je asi tak všechno. Co říci na závěr? Mám se dobře a jsem spokojenej. Jídla a pohybu, co hrdlo ráčí. Pořád se mi někdo věnuje, když se panička vrací z práce, samou radostí láskou bych ji snědl. Taky jí to dávám patřičně najevo. Ještě, že mám tak velkou tlamu, že se mi do ní vejde celá paniččina ruka. Ale nestisknu, to nikdy. A ona to moc dobře ví. Věří mi stejně jako jako já jí. Pořád mi říká, že lepšího parťáka by nenašla. Že jsem tam nejlepší a nejhodnější pes na světě..... No já vím, že samochvála smrdí. Tak už toho nechám.
Děkuju, že jste se mě ujali, když jsem nemohl zůstat u původních páníčků. A děkuju, že jste mi pomohli najít tuhle super smečku Váš spokojený Benny Gooddog as. Fenek"
Ps: foto v příloze. A i my moc děkujeme za Bena. Je to úžasné stvoření, které nám dělá jen radost a skvěle dobíjí baterie S pozdravem Helena a ostatní členové smečky

předchozí  strana 1/3  další

Madrid v novém domově

  • Vytisknout
  • E-mail

3. 2. 2015

Dobrý den,
posíláme Vám fotky našeho mazlíka Čika, u Vás jménem Madrid. Máme s ním i natočené video (kočičí aport) na facebooku Jarda Lid Písek. Čikýsek se má dobře, roste jako z vody, má psího kamaráda, který ho učí psím manýrům. Ven se zatím moc nehrne, což je lepší kvůli kastraci, kterou plánujeme někdy na jaře.
S pozdravem Jarda,Hana a čiko.;-)

předchozí  strana 1/2  další

Pipi a Carola v novém domově

  • Vytisknout
  • E-mail

11. 2. 2015

Dobrý den,
posíláme pár fotek Pipi a Káji. Přišly k nám před Vánocemi a hned se zabydlely. Naše předsevzetí, že kočky do ložnice nepatří, vydrželo asi dva dny. Jsou to prostě mazlíci, kteří si rádi hrají, dovádějí a chtějí se mazlit. Zvlášť starší Pipi miluje vodu a ve vaně nebo ve dřezu je jako doma. Kája v lednu prodělala operaci kýly, ale rána se jí už krásně zahojila a už den po zákroku předváděla kaskadérské kousky. Rádi bychom poděkovali dobrovolníkům z Cibely, kteří se o opuštěná zvířata starají.
Mirka a Standa

předchozí  strana 1/2  další

Zoran v novém domově

  • Vytisknout
  • E-mail

22. 1. 2015

Dobrý večer,

posílám pár fotek Dastyho. Dastík už se trochu otrkal, vyžaduje si hodně pozornosti a máme ho pořád v patách. Jinak je moc šikovný, ještě nic nerozkousal a doma zatím udělal jen jeden bobek (ale to bylo přes noc), venčíme ho hodně často, ale je k neutahání :-).

Snažíme se ho odnaučit z gauče, což nemá rád, ale je učenlivý, ví, že tam nemůže, zkusí to, jen když nejsme doma :-).

Taky už si občas zaštěká, ale to většinou provokuje děti ke hře. Co ho musíme odnaučit je tahání za cizími lidmi a psi, nejraději by za každým šel.
 
Takže je vše v pohodě.

Mějte se hezky a já dám zase vědět.

Iveta Brabcová

Další články...

  1. Maddy v novém domově
  2. Pajda v novém domově
  3. Quentin v novém domově
  4. Miško v novém domově

Strana 532 z 563

  • Začátek
  • Předchozí
  • 527
  • 528
  • 529
  • 530
  • 531
  • 532
  • 533
  • 534
  • 535
  • 536
  • Další
  • Konec
 

Právě přítomno: 104 hostů a žádný člen

© Cibela o. s.