Sindy v novém domově
7. 2. 2013
Dobrý večer paní Petro.
Tak už je to měsíc,co je Sinduška v naší rodině. A jak už jsem Vám psala, je to jako kdyby s námi byla odjakživa. Ostatní holčičky si na ní zvykly okamžitě. A Sindulka na ně také. Nechá si od nich omývat očka i pusinku,to byjste musela vidět. Venku chodí bezvadně,někdy na vodítku,někdy bez vodítka. Občas si totiž usmyslela,že se půjde podívat třeba přez silnici. Mám o ni strach jako o ostatní. Už jsem ji i koupala,všechno proběhlo v klidu. Ouška čistíme každý den,koukal na ně i pan doktor a jsou o.k. Jinak nemáme vůbec žádný problém,je to prostě zlatíčko. Když potkáme nějakého pejska,hned se s ním běží pozdravit,ale jak zavolám tak jde zpět. A už i běhá. Občas se v parku honíme a Sinduška se snaží také zapojit do hry. Nejdřív jentak trošku popobíhala,ale ted už běhá. Myslím,že i ty nožičky se jí zlepšily. Už chodíme i na delší procházky a vypadá štastně. Jako by jí svítily očička. A všichni z rodiny ji také zbožnují. Sama už jde i k sestře Marušce pro pohlazení. Opravdu ji máme moc rádi a já jsem velice štastná,že ji mám. Budu se Vám snažit poslat i pár fotek, ale musím říct neteři at mi to pomůže. Posíláme Vám pozdravy z Mělníka.
Pa pa holky z Mělníka