Karo v novém domově
21. 4. 2013
Dnes volala majitelka Bobíčka (původně Karo). Bobíček měl bohužel těžký zánět slinivky a i přes snahu veterináře po dvou dnech odešel do psího nebíčka. Je nám to velice líto a moc chceme poděkovat paní Tamaře, že mu dala lásku a teplý domov, který si zasloužil.
4. 2. 2013
Dobrý den Kláro,
posílám slíbené fotky Bobíčka :-)
Je to moje štěstí, mám ho moc ráda, chodíme na dlouhé procházky do lesa a už se těšíme na jaro. Bez něj bych sama na hodinové procházky nechodila.....Doma je moc hodný, za tu dobu co je u mě jen jedinkrát nevydržel, to měl průjem a jednou se počural, asi byl nastydlý:-) Je škoda, že je hluchý, okolo domu ho nemůžu pustit z vodítka, bydlí tam hodně pejsků a on je strašně zaneprázdněný očucháváním stop, hlavu u země a pádí:-D. 2x mi takhle utekl až na hlavní, opravdu jsem měla strach, že způsobí
nějakou nehodu a že mi ho zajedou. Už jsme také byli u doktora, dostal 2 injekce, bolelo ho to :-D Ty lupy už skoro nemá, za těma ouškama je to taky o 8 % lepší. Takže ještě jednou děkuji, je to moje radost a obrovský kamarád.
Ať se Vám daří, posílám také malý příspěvěk
Tamara
9. 1. 2013
Dobrý večer Kláro,
přeji Vám vše nej nej v novém roce a moc Vám děkuji za Bobíka. Máme se moc rádi, je to zlatej pejsek, sice mi už utekl ze zahrádky, ale vedle se hárala fena a tak pud byl silnější :D tak teď pracuji na zesíleném oplocení. Chodíme každý den na hodinu do lesa, tam ho pouštím a zároveň pracujeme na dorozumívání, je totiž skoro hluchej :) ale i tak ho miluju :)
Pošlu nějaké foto.
Zdravím Tamara a Bobík
12. 12. 2012
Dobrý večer,
vše v pořádku, Karoušovi říkám Bobík, ale asi je mu to jedno, fakt dost blbě slyší. Chodíme na procházky, je moooc hodný. Měla jste pravdu, je to pejsek určený pro mě :)
Sindy v novém domově
7. 2. 2013
Dobrý večer paní Petro.
Tak už je to měsíc,co je Sinduška v naší rodině. A jak už jsem Vám psala, je to jako kdyby s námi byla odjakživa. Ostatní holčičky si na ní zvykly okamžitě. A Sindulka na ně také. Nechá si od nich omývat očka i pusinku,to byjste musela vidět. Venku chodí bezvadně,někdy na vodítku,někdy bez vodítka. Občas si totiž usmyslela,že se půjde podívat třeba přez silnici. Mám o ni strach jako o ostatní. Už jsem ji i koupala,všechno proběhlo v klidu. Ouška čistíme každý den,koukal na ně i pan doktor a jsou o.k. Jinak nemáme vůbec žádný problém,je to prostě zlatíčko. Když potkáme nějakého pejska,hned se s ním běží pozdravit,ale jak zavolám tak jde zpět. A už i běhá. Občas se v parku honíme a Sinduška se snaží také zapojit do hry. Nejdřív jentak trošku popobíhala,ale ted už běhá. Myslím,že i ty nožičky se jí zlepšily. Už chodíme i na delší procházky a vypadá štastně. Jako by jí svítily očička. A všichni z rodiny ji také zbožnují. Sama už jde i k sestře Marušce pro pohlazení. Opravdu ji máme moc rádi a já jsem velice štastná,že ji mám. Budu se Vám snažit poslat i pár fotek, ale musím říct neteři at mi to pomůže. Posíláme Vám pozdravy z Mělníka.
Pa pa holky z Mělníka
Pussy v novém domově
25. 1. 2013
Vážená paní Zdeňková, jestli si ještě vzpomínáte, brali jsme si od Vás leonbergera jménem Pussy. Byl to jeden pán-p- Kučera a dvě ženy. Slíbila jsem Vám, že Vám napíši, jak se Pussy vede.
Naše Pussy je moc milý, hodný - na cizí ne, poslušný a vůbec náš zlatý pejsek. Píšu to schválně tímto způsobem, abych zdůraznila, jak ji milujeme. Paní Sýbková Vám posílala její fotku - to opravdu nebyl mrtvý pes, ale přežraný pes. Prosím, usmějte se nad tímto zjištěním. Je opravdu v dobrých rukou, muž nese do práce víc jídla pro pejsky než pro sebe. Ode mě (za plotem) si naše Pussynka - tedy hezčí by tam bylo měkké i - Pussinka vzala buchtu, a když jí spapala, koukala na ruce a sáček. Divila se, že je již prázdný.
Své území si Pusiynka hlídá opravdu znamenitě. Do toho podniku by nikdo nevkročil. Leda blázen.
Vážená paní Zdeňková, získali jsme od Vás nejlepšího psa, kterého jsme mohli mít. Mnohokrát děkujem - tedy nevíte, proč mám slzy v očích? Snad proto, že našeho zlatého pejsánka uvidím až odpoledne. Nebojte se o ní, má opravdu vzornou péči.
Hodně zdaru ve Vaší práci a ještě jednou děkujeme. Za všechny Jana Kučerová, Mirovice
Ancha v novém domově
5. 2. 2013
Dobrý večer,
posielam Vám pár fotiek malej/veľkej nezbednice. Mám inak takú otázku... ako to u mačičky vyzerá keď na ňu príde puberta? Začalo to asi v nedeľu, mici je nejaká "umňaučaná.. správa sa zvláštne, stále sa krčí na predné labky a vystrkuje zadoček, a je možno viac prítulná. Príde mi že asi je aj sama "v šoku". Najprv som sa bála, že ju niečo bolí, bruško, alebo že jej je zle, ale pri tom mňaučaní ma napadlo, či na ňu nemôže ísť puberta.. myslíte, že by som s ňou mala zájsť veterinárovi?
Majka
Lotka v novém domově
19. 1. 2013
Zdravíme z Plzně.
Už jsme se dlouho neozvali, jak se má naše Viktorka (Lotka), tak píšeme. Nedávno oslavila půl roku, úspěšně a skoro nepozorovaně přezubila a už nám pomalu jde do puberty, takže to s ní je někdy boj. Projevuje se nám docela dominantně, ale snažíme se její chování usměrňovat a dávat jí najevo, že rozhodně není nad námi a myslím, že se nám to daří a malá to respektuje. I když už zas tak malá není - má okolo 50 cm v kohoutku a 16 kg. Jinak je to pořád takový ďáblík - moc energie a potřeba pozornosti, takže to už odnesl náš gauč a koberec :-) Co se týče ostatních pejsků, fenek a štěňátek, tak s nimi Viktorka vychází skvěle. S každým pejskem se chce hned přátelit - výjimku tvoří větší psi/fenky, z těch má ze začátku respekt. Známí mají 5 letou fenku rotvajleřici a ročního křížence labradora s brazilskou filou a malá s nimi vychází skvěle. Většinou je právě ona provokuje, doráží na ně a škádlí je. Oni to naštěstí berou v pohodě a naopak se spíš předhánějí, kdo si s ní bude (jemně) hrát V Plzni si naši přátelé pořídili štěněcího kluka zlatého retrívra a přiznám se, že jsem snad ještě neviděla, aby si hned dva hafani padli takhle do oka, jako právě oni dva. Takže se snažíme socializovat, jak jen to jde - velcí a malí pejsci, od nejmladších po nejstarší. Jinak jsme ji už přihlásili k nám na úřad a v příštím týdnu už snad půjdeme čipovat. Co se týče zdravíčka - musím zaklepat - od těch zažívacích problémů, kterými si prošla jako malinká, je všechno v pohodě. Vypozorovali jsme, že kuřecí maso jí nesedí a v granulích ji vyhovuje Arion. Jsme rádi, že malá už není tak důvěřivá, jako když byla štěndo a k cizím lidem, které nepoznala jako prcek, je poměrně rezervovaná a odměřená. Naopak ty, které zná od štěňátka, vítá neskutečně vřele. Jak je z fotek patrné, je to hrozný mazel. Nejradši spí přitisknutá na někom a když se člověk přesune do jiného pokoje, tak se vzbudí a jde si přelehnout do jeho blízkosti. Ale neznamená to, že by na nás byla zas tak fixovaná, už má za sebou i hlídání (i přes noc) a zvládla to bez problémů Závěrem už jen přikládám odkazy na fotoalba, ve kterých je, a videa na youtube (bohužel je teď méně času na focení a natáčení nových povelů) http://www.youtube.com/user/nomaehej?feature=mhee http://www.youtube.com/watch?v=bq1suaTtkDs
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.3806598003287.2141056.1227513635&type=3
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.4047387622877.2146872.1227513635&type=3
(Stále čekám, až mi fotky pošle naše známá, jak si malá hrála s rotvíkem a filabrem :))
30. 8. 2012
Tak jenom informujeme, jaké pokroky děláme s Viktorkou.
28. 8. jí bylo osm týdnů a už skvěle rozumí tomu, když je něco špatně, ve většině případů si řekne o to, když potřebuje na záchod, už jsme skoro odnaučili kousání - místo toho dává "pusinky", takže ve finále to dopadá tak, když okusuje nábytek, tak po okřiknutí ho začne olizovat :D Sama se naučila lézt po schodech a už nám atakuje i gauč a postel, na kterou už nám i vyskočila, když se odrážela z peřiny...a dneska už jsme zvládli i základy povelu sedni. :) Začali jsme se i kamarádit se špicem z přízemí, se kterým si Viki rozumí :) cizí lidi vítá víc než vlastní páníčky, zkrátka i zloděj je kamarád :D Teď jak dostala ty antibiotika na průjmik, tak se jí špatně spinká a není té energie tolik, ale kakání se zlepšilo. Zítra jdeme na kontrolu, tak uvidíme :) Ještě jednou za ni moc děkujeme. Sice je to paličák, ale je to zkrátka zlatíčko...každý den obdivujeme, jak je učenlivá a inteligentní...co den, to pokrok :) Taky nám roste před očima...už nemá moc tlapičky...už se jí místo tlapiček dělají pořádně papuče, tak jsme zvědaví, jaké telátko nám z ní vyroste :))
