3. 4. 2008
Případ paní Bártů nám nedal spát, a protože se po internetu nesly zprávy, že pohazovala mrtvé psy na kompost a různě po zahradě, chtěli jsme zjistit více a v případě nálezu zavolat Policii a podat trestní oznámení na obecné ohrožení a také upozornit na porušení veterinárního zákona. Při příjezdu jsme byli v šoku, že paní Bártů dál pobývá v objektu kravína (měli jsme informace, že vyklidila pole) a dokonce za námi přiběhli dva psi – jezevčík a americký kokr. Na zahradu jsme se tedy nedostali, neboť tam úřadovala paní Bártů společně s nějakým mužem a dítětem, ale pozemek je poměrně rozlehlý a ne všude je oplocen, poodjeli jsme tedy autem a vrátili se pěšky (i s krumpáčem, kdyby byl třeba na poodkrytí mrtvol), aby si nás nevšimla a během této chvíle (podotýkáme, že jsme si předem sehnali povolení na vstup od majitelky pozemku), než nás postřehlo výše zmiňované dítě a napráskalo nás, jsme stihli proniknout na louku u rybníka, kde se válela lebka zvířete (těžko říct jakého) a kousek od ní byl zrezivělý poklop, který jsme za pomocí krumpáče odkryli a objevili cosi jako jímku, ve které plavala uhynulá těla nejméně tří psů a také několika slepic, okamžitě jsme začali fotit a snažili se těla vylovit alespoň na tolik, aby bylo zjevné, že jde o psy. Bohužel netrvalo dlouho a přiběhl muž, co tam děláme a ať jdeme pryč (relativně v klidu). Neposlechli jsme a fotili dál, ale to už na nás vlítla Bártů a agresivně začala napadat našeho dobrovolníka a obviňovat nás, že ti psi umřeli kvůli nám, že ona jediná nechává psy dožít i do 17-ti let, že jiný chovatel by je nechal zabít, že jsme hnusné hyeny. Když jsme se jí ptali, proč tedy nechala psy takhle zubožit, odpověděla že to není pravda a že za vše můžeme my, že už nás má plný zuby všech. Tvrdila, že jde o její pozemek, ať vypadneme, že jsme na jejím pozemku a když jsme se zeptali, komu tedy pozemek patří, odpověděla (spíš řvala), že za něj platí (my máme od majitelky pozemku jiné zprávy a o placení ze strany Bártů se rozhodně nedá mluvit). Protože její agresivita se stupňovala a přešla od slovního napadání k fyzickému (došlo z její strany až k ráně pěstí do brady, škrábanci a kopanci do stehen – ale byl mířen výš, jen se jí nezdařil), naštěstí se náš dobrovolník nenechal vyprovokovat a s ledovým klidem se pouze snažil bránit jejímu napadání, ale útok neoplácel a vše při tom ještě zachycoval na fotoaparát – bohužel bez zvuku), Bártů vida, že nic nezmůže, popadla krumpáč, zaklapla jímku a krumpáč s rozbehěm mrštila do přilehlého rybníku se slovy „vylovte si ho“. To už jsme se sebrali, že popojdeme mimo kravín a zavoláme Policii. Bártů na nás ale řvala, ať počkáme, že už ji na nás zavolala. Volali jsme tedy naší předsedkyni o tom, jak se situace na místě vyhrotila. Ta nám doporučila, ať zavoláme na Policii sami, jestli tam nějaká Bártů vůbec volala. Tam samozřejmě nic hlášeného neměli, tak jsme je požádali, aby přijeli a podívali se na místo sami. Jelikož byli zrovna na výjezdu a neměli čas hned přijet, opustili jsme pozemek (docela už jsme měli z agresivity paní Bártů strach) a šli si sednout na teplý čaj a čekat na příjezd Policie. Po jejím příjezdu jsme je za asistence místního starosty, který přijel s nimi, obeznámili se situací a bylo nám řečeno, že případ byl již hlášen Veterinární správě (konkrétně paní MVDr. Žihákové) a že je v řešení. Ptali jsme se, zda je možné podat trestní oznámení na obecné ohrožení (rybník v blízkosti evokoval kontaminaci vod). Bylo nám řečeno, že to musí podat až Veterinární správa po prošetření případu (paní Bártů dostane určitou lhůtu na odklizení, teprve když ani v této lhůtě jímku nevyčistí, bude se řešit, co dál). Policie slíbila, že se bude Veterinární správy na případ ptát a dala nám číslo na paní veterinářku, která má případ na starosti, ať se ptáme přímo jí. Velmi nás potěšil přístup pana starosty, který nás při jednání s Policií podpořil a podrobně ji informoval o celé kauze. Je vidět, že se opravdu snaží situaci řešit a my se mu v tom budeme snažit co nejvíce pomoci. Nyní budeme tlačit na veterinární správu, aby podala trestní oznámení na paní Bártů, a pokud odmítne a legislativa nám to umožní, podáme ho sami. Jsme přesvědčeni, že došlo k obecnému ohrožení z nedbalosti. Házet mrtvá těla psů, nakažená kdo ví čím, do jímky v blízkosti rybníku, není podle nás jen pouhé porušení veterinárního zákona. Pro dnešek jsme tedy ztlučení, zlomení, ale už zítra se zase zakousneme do boje proti lidem, co ubližují zvířatům a když nás bude víc – nebudeme se bát Bártů nic!

Fotky ZDE

22. 3. 2008
Na den 22. 3. 2008 bylo naplánováno převzetí psů z velkochovu paní B., do náhradních domovů. Cibela o. s. s touto akcí neměla oficiálně nic společného, neboť na svá bedra převzala odpovědnost organizace Toulavé tlapky. Proto jsme se dostavili jako „nezávislí“ pozorovatelé.

Prvním naším krokem bylo seznámení se s úředníky, kteří přišli dohlížet na celou akci. S panem starostou Jarošova nad Nežárkou, vedoucím odboru životního prostředí, vedoucím KVS a paní veterinářkou z KVS nás seznámila paní Čechová, která jak jsme se dověděli přímo od těchto úředníků, měla jako jediná celou akci oficiálně na starost a zároveň byla pověřenou osobou jak Jarošovem, tak Jindřichovým Hradcem ke komunikaci s paní množitelkou B. Také společně s KVS prováděla evidenci, identifikaci a předávání psů v množírně.

Bohužel, nebo naštěstí? byla paní B. den před plánovaným odvozem psů údajně napadena a část psů jí byla zcizena, čili se na místě nenacházelo 90 avizovaných psů, ale něco okolo 40 – ti. 

Prošli jsme prostory množírny a chvílemi nám bylo špatně, chvílemi smutno. Pohled na psy v „kotcích“ s různými kožními problémy, očními záněty, pohybovými obtížemi byl skutečně žalostný.

Část psů byla kupodivu v relativně dobré výživové kondici, což konstatoval i pan veterinář, kterého si přivezly i T. T. Bohužel se jednalo o psy v reproduktivním věku, psi staří a tudíž k chovu nepoužitelní, byli většinou velmi vyhublí. Pan doktor byl vybaven i „foukačkou“ pro případ, že by některý pes byl nezvladatelný. Naštěstí nemuselo být použito žádného takového prostředku, pejskům stačilo nabídnout piškotek a rázem bylo po odmlouvání. Často stačilo pouze použít laskavou intonaci hlasu a podrbání. Pejsci byli očividně překvapeni, kam jdou a bylo na nich vidět, že se opravdu velkou dobu nedostali mimo prostor množírny a tak někdy museli být vzati do náruče a odneseni do vozů. Na některých pejscích bylo vidět, jak moc si užívají lidský kontakt a někteří se přitiskli a oblizovali svého nosiče.

Jako nezávislé pozorovatele nás překvapilo, že ač byla údajně zajištěna místa pro všechna zvířata, chvílemi to vypadalo, že i při menším počtu psů než bylo původně hlášeno, nebudou kam umístit. Nakonec byli skutečně všichni pejsci odvezeni a i ti, o které nebyl zájem.

Během akce přijela i paní, která před třemi roky projevila zájem o pejska z „chovu“ paní B. Ta jí ho odmítla prodat. Zděšení, jaké vyvolal pohled na „jejího“ psa bylo takové, že ač má již dva psy, rozhodla si tohoto nešťastníka vzít do přímé péče. Slíbila nám, že napíše o sžívání s Archiem a tak se na její psaní těšíme.

Chceme poděkovat všem, kteří se na celé akci podíleli a především novým majitelům, kteří nejen, že si berou nešťastná zvířata a zachrání je tak od utrpení, ale také budou mít velké výdaje s veterinární péčí a jejich socializací.

Také útulky, které se aktivně účastnily a jely pro psy opravdu z velké dálky, je třeba pochválit. Mezi ně patřili z útulku v Chebu ( především paní Marie Lokingová, která s Lucií Koppovou – dobrovolnou spolupracovnicí útulku, neváhala absolvovat osmihodinovou cestu), dobrovolnice Libuše Kotková z Liptaně u Bruntálu (která dlouhodobě pomáhá zvířatům v nouzi). Ti se domluvili na pomoc zvířatům přímo s paní Čechovou. I útulek Lukavice, který byl zajištěn T.T.. Dále mnoho soukromých osob, kteří si adoptovali psy do přímé péče. 

Dále chceme poděkovat paní Ivance Přibylové z Vonoklas u Prahy, která přivezla krmení a další potřeby pro psy, které byly rozděleny mezi útulky, co psy odváželi.

Bohužel, někteří pejsci zřejmě nepřežijí svá onemocnění a tak němou výčitkou nám všem je pohled do slepých očí pejska, který péči množitelky skutečně nepřežije…

Otázkou je, jak dlouho bude množírna prázdná, protože pokud bude poptávka, bude i nabídka… Proto apelujeme na všechny, kteří uvažují o pořízení psa. NEKUPUJTE psy bez PP a z tzv. množíren. Zde je zářný případ toho, v jakých podmínkách „mašiny na peníze“ mohou žít. K ničemu ani nevede tzv. vykupování psů ze soucitu z podobných podmínek, neboť množitel si za takové peníze za zničeného psa koupí okamžitě dalšího v produktivním věku. A bohužel ve svém jednání dále pokračuje!

Dokud nebudou zákony, které by zakázaly takové chovy a týrání zvířat s tím spojené nesmíme být vůči těmto problémům slepí a hluší!!!

A to jak „obyčejní“lidé, tak úředníci… 
 

Cibela o. s. bude i nadále provádět kontrolu místa a bude i nadále konat kroky k vydání zákazu chovu zvířat paní B. Musíme zcela upřímně říci, že ač medializace zkrátila dobu utrpení stávajících pejsků, moc celkovému vyřešení problému nenapomohla. Neboť někteří úředníci mají pocit, že problém je vyřešen. My ovšem víme, že tomu tak není a ve spolupráci s panem starostou Jarošova nad Nežárkou, paní veterinářkou z KVS, paní z jindřichohradecké ligy na ochranu zvířat a dalšími se budeme snažit, aby se nejenom nemohla situace opakovat, ale případně aby paní B. nesla plnou trestní odpovědnost za své chování.  
 

text převzatý z http://www.utulek-cheb.estranky.cz/stranka/psi-k-adopci

Útulek Cheb se rozhodl pomoci při řešení katastrofální situace v Jarošově nad Nežárkou u Jindřichova Hradce,  v sobotu se uskutečnil transport do Chebu.  Zeleně označení psi jsou ti, kteří přijeli do Chebu z Jarošova. Bylo jich 10, někteří již našli domov. Děkujeme chebské radnici za vstřícný přístup a finanční pomoc při řešení této situace. Děkujeme Lucii Koppové za zapůjčení auta, které odřídila tam a zpět a psy pomohla ubytovat na útulku. Děkujeme JUDr. Kláře Slámové za zapůjčení druhého auta a hrazení benzínu a panu starostovi Jarošova, který cestu odřídil, abychom mohli dovézt psů více. Děkujeme paní MVDr. Pacltové, která se ujala staré nemocné buldočky a velmi nemocného bulteriéra. Kdo byste chtěl přispět na léčbu, kontaktujte přímo dr. Pacltovou, 736 674 959 , e-mail: dr.pacltova@sendme.cz 
Všichni psi dostanou nová jména, aby je pokud možno již nic nespojovalo s tou hrůzou, odkud přišli. 

21. 3. 2008
V Jarošově nad Nežárkou jsme dlouhodobě sledovali problém okolo paní velkochovatelky Bártů. Bohužel činnost úřadů a orgánů činných v trestním řízení byla velmi těžkopádná. Po odvysílání TV reportáže se věci daly do pohybu. Díky paní Čechové, která se na vlastní pěst snažila pejskům pomoci a jezdí je na vlastní náklady krmit, napájet jsme obdrželi základní informace o počtu psů, jejich povahách a podobně. Z celkového počtu 83psů a 12-ti štěňat máme bližší informace o těchto:
V úterý proběhlo hromadné očkování, odčervení, odblešení a základní veterinární ošetření.
O věc se začaly intenzivně zajímat Toulavé tlapky. Bohužel úředníci obcí Jarošov nad Nežárkou a Jindřichův Hradec svou odpovědnost o umístění psů přesunuly na Toulavé tlapky, dále ve spolupráci s různými stránkami psů v nouzi se průběžně umísťují pejsci na těchto stránkách. Velmi kladně se k celému problému staví Klub chovatelů šeltií, který se rozhodl o odebrání chovatelské stanice a umístění psů s PP k původním chovatelům, kteří se zcela zodpovědně rozhodli, že "svá" bývalá štěňátka (nyní jim je cca7let) vezmou k sobě do péče. Další informace, které nám budou poskytnuty budeme aktualizovat!
Umístění pejsci budou kontrolováni v jejich nových domovech. Velkou myšlenkou pomoci je krom toho, že se dostanou do nových a doufejme i lepších domovů, že již nikdy tato zvířata nebudou používána jako chovné mašiny na štěňátka...

18.3.2008 
Oslovila nás paní Stoklasová z táborské ochrany zvířat s nabídkou, že město Tábor pomůže situaci v Jarošově řešit. Tuto informaci jsme pochopitelně poskytli vedoucímu odboru životního prostředí Městského úřadu J. Hradec, který celou věc řeší. Zároveň jsme jim nabídli materiální pomoc pro zařízení, která tyto psy přijmou a také jsme nabídli pomoc s umístěním psů. Útulek Tibet nám přislíbil pomoc s umístěním části psů.

Zde je odpověď: "Děkujeme Vám touto cestou za projevený zájem o dění v Jarošově nad Nežárkou a nabídku pomoci. Spolu s ostatními zainteresovanými momentálně upřednostňujeme předání psů přímo chovatelkou novým majitelům, protože ti se tak narozdíl od umístění zvířat do náhradní péče stanou i novými majiteli zvířat. V této záležitosti se velmi angažuje a dohlíží na ní pí. Čechová, ke které má majitelka (která je ve velmi špatném duševním stavu) jako k jediné důvěru a je s ní schopna komunikovat. Až zvířata, která se nepodaří takto umístit během cca 14 dnů, plánujeme umístit do náhradní péče. Pak je dost možné, že rádi vaši nabídku využijeme." 

Ještě týž den jsme se spojili s paní Čechovou, která se na vlastní pěst snažila pejskům pomoci a jezdí je na vlastní náklady krmit, napájet. Díky ní jsme obdrželi základní informace o počtu psů, jejich povahách a podobně. Z celkového počtu 83 psů a 12 štěňat máme bližší informace o psech níže uvedených. Jen bychom chtěli ještě upozornit, že tito psi jsou z velké části nesocializovaní a také mohou mít nemocní, jelikož neměli potřebnou veterinární péči. Některé problémy se mohou projevit až po adopci a případní noví majitelé by měli být na tuto situaci upozorněni a měli by počítat s tím, že může (pochopitelně nemusí, což bychom si všichni přáli) nastat.
V úterý také proběhlo hromadné očkování, odčervení, odblešení a základní veterinární ošetření zvířat.
O věc se začaly intenzivně zajímat Toulavé tlapky. Bohužel úředníci obcí Jarošov nad Nežárkou a Jindřichův Hradec svou odpovědnost o umístění psů přesunuly na Toulavé tlapky, dále ve spolupráci s různými stránkami psů v nouzi se průběžně umísťují pejsci na těchto stránkách. Velmi kladně se k celému problému staví Klub chovatelů šeltií, který se rozhodl o odebrání chovatelské stanice a umístění psů s PP k původním chovatelům, kteří se zcela zodpovědně rozhodli, že "svá" bývalá štěňátka (nyní jim je cca7let) vezmou k sobě do péče. Další informace, které nám budou poskytnuty budeme aktualizovat!
Umístění pejsci budou kontrolováni v jejich nových domovech. Velkou myšlenkou pomoci je krom toho, že se dostanou do nových a doufejme i lepších domovů, že již nikdy tato zvířata nebudou používána jako chovné mašiny na štěňátka...

 17.3.2008 
Telefonicky jsme kontaktovali veterinářku MVDr. Žákovou a nabídli jí spolupráci s tím, že se pokusíme domluvit s útulky, aby si část psů vzali do péče a pokusíme se sehnat pro ně krmivo a další potřeby pro psy. Paní Žáková nás odkázala na Městský úřad v Jindřichově Hradci, který už měl v té době celou věc na starost. Téhož dne jsme zkontaktovali sdružení Toulavé tlapky, které se také o situaci v Jarošově intenzivně zajímá.

16.3.2008
Po odvysílání TV reportáže se věci daly do pohybu.

15.3.2008 
Jeli jsme společně se zástupkyní LOZ na místo s tím, že psy nafotíme a začneme je inzerovat jak na internetu, tak v tisku a v okolí. Bohužel p. Bártů nás odmítla vpustit ke psům a tak jsme odjeli s nepořízenou.

11.3.2008 
Proběhlo šetření na místě, kde byla veterinární správa společně se starostou Jarošova. Domluvili se, že se paní Bártů části psů dobrovolně vzdá.

Dotaz: Jirca
Věřím, že víte o psech ve vykrmovacím skleníku z včerejší reportáže TV Nova, kde pan Bobál přijel na místo, kde byli shromažďováni psi vietnam. spoluobčany. Vše je na tachovských stránkách záchranné stanice. Dobrá zpráva, p. Bobál je nakonec zachránil přes odpor krajské vet. zpráva a veta Korouse. Nyní ale nastvává problém s umístěním pejsků a jejich převozy. Může Cibela pomoci?

Odpověď: Peťa
Právě se snažíme řešit podobný případ v jiném okrese. Až o případu budeme moci informovat, určitě to sem napíšeme, nyní je ještě vše ve fázi jednání a tak o tom ještě nechceme mluvit. Snad budeme mít více informací po víkendu.